
TOUŽÍM
Nikdy nevíš jak se mám, netušíš kde a proč jsem
Tíha smutku svírá tvář, kterou máš rád
Dálka chyby odpouští, zůstane jen láska, víra..
Nerozhodnost zabíjí náš sen!
Zázrak můj se třpytí pořád dál a žádá: Buď se mnou!
Toužím zažít vlastní sen!
Toužím prožít každý svůj den!
Nechci zákaz, z touhy strach, oči na stopkách!
Nech mě žít víš, že pouhou chvíli mám
Kouzlo hříchů tančí stále nám
Lítám tam a zpět!
Vím co dělám, mám SVŮJ SVĚT!
S Láskou, Hříšnou…
Vidím zase tvojí tvář, láskyplnou lží přikrytý jas..
Nedokončíš báseň svou, jdu spát..
Zázrak můj se třpytí pořád dál a žádá: Buď se mnou!
Toužím zažít vlastní sen!
Toužím prožít každý svůj den!
Nechci zákaz, z touhy strach, oči na stopkách!
Nech mě žít víš, že pouhou chvíli mám
Kouzlo hříchů tančí stále nám
Lítám tam a zpět!
Vím co dělám, mám SVŮJ SVĚT!
S Láskou, Vzácnou…Svůj svět! S Láskou, Hříšnou
Tak hodím mincí, mám jít dál či stát..
Můj Anděl křičí: tak nech mě hrát! Pomoz! Já nechci lhát!
Toužím zažít vlastní sen!
Toužím prožít každý svůj den!
Nechci zákaz, z touhy strach, oči na stopkách!
Nech mě žít víš, že pouhou chvíli mám
Kouzlo hříchů tančí stále nám
Lítám tam a zpět!
Vím co dělám, mám SVŮJ SVĚT!
S Láskou, Hříšnou…Svůj svět! S tebou
Tíha smutku svírá tvář, kterou máš rád
Dálka chyby odpouští, zůstane jen láska, víra..
Nerozhodnost zabíjí náš sen!
Zázrak můj se třpytí pořád dál a žádá: Buď se mnou!
Toužím zažít vlastní sen!
Toužím prožít každý svůj den!
Nechci zákaz, z touhy strach, oči na stopkách!
Nech mě žít víš, že pouhou chvíli mám
Kouzlo hříchů tančí stále nám
Lítám tam a zpět!
Vím co dělám, mám SVŮJ SVĚT!
S Láskou, Hříšnou…
Vidím zase tvojí tvář, láskyplnou lží přikrytý jas..
Nedokončíš báseň svou, jdu spát..
Zázrak můj se třpytí pořád dál a žádá: Buď se mnou!
Toužím zažít vlastní sen!
Toužím prožít každý svůj den!
Nechci zákaz, z touhy strach, oči na stopkách!
Nech mě žít víš, že pouhou chvíli mám
Kouzlo hříchů tančí stále nám
Lítám tam a zpět!
Vím co dělám, mám SVŮJ SVĚT!
S Láskou, Vzácnou…Svůj svět! S Láskou, Hříšnou
Tak hodím mincí, mám jít dál či stát..
Můj Anděl křičí: tak nech mě hrát! Pomoz! Já nechci lhát!
Toužím zažít vlastní sen!
Toužím prožít každý svůj den!
Nechci zákaz, z touhy strach, oči na stopkách!
Nech mě žít víš, že pouhou chvíli mám
Kouzlo hříchů tančí stále nám
Lítám tam a zpět!
Vím co dělám, mám SVŮJ SVĚT!
S Láskou, Hříšnou…Svůj svět! S tebou
--------------------------------------------------------------------------------------------------
| Ve světě co význam ztrácí tak jak ho z nás každý znal na dvojníka můžu hrát si a samotná stát tiše opodál vím je nenormální být jen virtuální refA: Proč si psát dotyky mobilu vnímat jen vždyť víš, další stovky vět nás nesblíží Proč mám pocit vyznávat ímejlem Sám neuslyšíš, co dál mě tíží.. Pojď blíž, společně prolomíme hráz. Nebudem dál si jen psát a psát Pojď blíž, na chvíli zastavíme čas, snáz pak usínám Je to jenom naše vina že jsme další obětí co pomalu zapomíná na kouzelné opravdové objetí vím je nenormální být jen virtuální refB: Proč si psát dotyky mobilu vnímat jen vždyť víš, další stovky vět nás nesblíží Proč mám pocit vyznávat ímejlem Sám neuslyšíš, co dál mě tíží.. Pojď blíž, společně prolomíme hráz. Nebudem dál si jen psát a psát Pojď blíž, na chvíli zastavíme čas, snáz pak usínám | případ love umírá pochybuju, že mě aspoň trochu znáš jak voním… jak vypadám… vypadám... vypadám.. Proč si psát dotyky mobilu vnímat jen vždyť víš, další stovky vět nás nesblíží Proč mám pocit vyznávat ímejlem Sám neuslyšíš, co dál mě tíží.. Pojď blíž, společně prolomíme hráz. Nebudem dál si jen psát a psát Pojď blíž, na chvíli zastavíme čas, snáz pak usínám Proč si psát dotyky mobilu vnímat jen vždyť víš, další stovky vět nás nesblíží Proč mám pocit vyznávat ímejlem Sám neuslyšíš, co dál mě tíží.. Pojď blíž, překonej virtuální most Smajlíkem dál ti nemám co říct Pojď blíž, ucítíš mojí přítomnost snáz mi uvěříš! |
JEN TAK
Až se setmí, vím, co přijde.
Stíny budou spát...
Po tváři mi půlnoc přejde,
tma si začne hrát...
Čekám víc než rok, až daj hvězdy znamení,
že se zítra snad moje oči promění.
Duše ve mně utajená, tělo proklíná...
A tak stále víc a víc mám strach,
že ta malá holka, to nejsem já.
Stejně číst si můžeš nápis po stěnách,
že i malá holka velký sny má .
R: Jen tak časem zasažená se zdám...
dál a dál a dál - nic víc.
Jen tak ve lži poražená se ptám,
proč víra v zázraky končí nad mraky.
Jen tak časem zasažená se zdám...
dál a dál a dál - nic víc.
Jen tak do vět položená se ptám,
proč mé sny právě jsou teď na kolenou...
Až se setmí, vím ,že přijde
a já budu spát...
Po tváři mi úsvit přejde,
budu se chtít bát.
A tak já svou dlaň mlze nočních světů dám,
ať se touží vznášet třeba ke hvězdám...
Slova na rtech utajená, ráno proklíná.
A tak stále víc a víc mám strach,
že ta malá holka, to nejsem já.
Stejně číst si můžeš nápis po stěnách,
že i malá holka velký sny má .
R: Jen tak časem zasažená se zdám…
dál a dál a dál - nic víc.
Jen tak ve lži poražená se ptám,
proč víra v zázraky končí nad mraky.
Jen tak časem zasažená se zdám...
dál a dál a dál - nic víc.
Jen tak do vět položená se ptám,
proč mé sny právě jsou teď na kolenou.
Jsem poklad na dně moří,
klid před bouří
Tvý oči ve mně shoří, dřív než je přimhouří
Jsem kouskem pekla v ráji
zlý svědomí…
jaká jsem zatají, to jen stíny ví a ty dávno spí…ooou
R: Jen tak ...
Stíny budou spát...
Po tváři mi půlnoc přejde,
tma si začne hrát...
Čekám víc než rok, až daj hvězdy znamení,
že se zítra snad moje oči promění.
Duše ve mně utajená, tělo proklíná...
A tak stále víc a víc mám strach,
že ta malá holka, to nejsem já.
Stejně číst si můžeš nápis po stěnách,
že i malá holka velký sny má .
R: Jen tak časem zasažená se zdám...
dál a dál a dál - nic víc.
Jen tak ve lži poražená se ptám,
proč víra v zázraky končí nad mraky.
Jen tak časem zasažená se zdám...
dál a dál a dál - nic víc.
Jen tak do vět položená se ptám,
proč mé sny právě jsou teď na kolenou...
Až se setmí, vím ,že přijde
a já budu spát...
Po tváři mi úsvit přejde,
budu se chtít bát.
A tak já svou dlaň mlze nočních světů dám,
ať se touží vznášet třeba ke hvězdám...
Slova na rtech utajená, ráno proklíná.
A tak stále víc a víc mám strach,
že ta malá holka, to nejsem já.
Stejně číst si můžeš nápis po stěnách,
že i malá holka velký sny má .
R: Jen tak časem zasažená se zdám…
dál a dál a dál - nic víc.
Jen tak ve lži poražená se ptám,
proč víra v zázraky končí nad mraky.
Jen tak časem zasažená se zdám...
dál a dál a dál - nic víc.
Jen tak do vět položená se ptám,
proč mé sny právě jsou teď na kolenou.
Jsem poklad na dně moří,
klid před bouří
Tvý oči ve mně shoří, dřív než je přimhouří
Jsem kouskem pekla v ráji
zlý svědomí…
jaká jsem zatají, to jen stíny ví a ty dávno spí…ooou
R: Jen tak ...
| Ve světě co význam ztrácí tak jak ho z nás každý znal na dvojníka můžu hrát si a samotná stát tiše opodál vím je nenormální být jen virtuální refA: Proč si psát dotyky mobilu vnímat jen vždyť víš, další stovky vět nás nesblíží Proč mám pocit vyznávat ímejlem Sám neuslyšíš, co dál mě tíží.. Pojď blíž, společně prolomíme hráz. Nebudem dál si jen psát a psát Pojď blíž, na chvíli zastavíme čas, snáz pak usínám Je to jenom naše vina že jsme další obětí co pomalu zapomíná na kouzelné opravdové objetí vím je nenormální být jen virtuální refB: Proč si psát dotyky mobilu vnímat jen vždyť víš, další stovky vět nás nesblíží Proč mám pocit vyznávat ímejlem Sám neuslyšíš, co dál mě tíží.. Pojď blíž, společně prolomíme hráz. Nebudem dál si jen psát a psát Pojď blíž, na chvíli zastavíme čas, snáz pak usínám | případ love umírá pochybuju, že mě aspoň trochu znáš jak voním… jak vypadám… vypadám... vypadám.. Proč si psát dotyky mobilu vnímat jen vždyť víš, další stovky vět nás nesblíží Proč mám pocit vyznávat ímejlem Sám neuslyšíš, co dál mě tíží.. Pojď blíž, společně prolomíme hráz. Nebudem dál si jen psát a psát Pojď blíž, na chvíli zastavíme čas, snáz pak usínám Proč si psát dotyky mobilu vnímat jen vždyť víš, další stovky vět nás nesblíží Proč mám pocit vyznávat ímejlem Sám neuslyšíš, co dál mě tíží.. Pojď blíž, překonej virtuální most Smajlíkem dál ti nemám co říct Pojď blíž, ucítíš mojí přítomnost snáz mi uvěříš! |
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
PŮLMĚSÍC
Neusínej, ještě ti mám co říct…
Nezhasínej svět kolem nás…
Bez tebe je ze mě jen půlměsíc…,
jen popel z doteků řas
Zahalená do tmy ti zkouším psát,
slova do vět neposkládám.
Být si jistá, že mě máš vážně rád…
zatím vítr v dlaních mám.
Zastav se , stůj! Já jsem osud tvůj, ..i když věříš v jeden malý kříž.
Zastav se , stůj ! Jsi židle , já stůl, … někdo mezi náma staví zlatou mříž.
Nesmířím se s tím,
a zpátky nevrátím
nic z toho co z nás dělá možný pár.
Chyť pro mě do sítí
hvězdy, co nesvítí
jsem přece sen, co se k ránu ti zdál.
Neusínej, ještě mi máš co říct,
nezhasínej svět kolem nás…
Bez tebe je ze mě jen půlměsíc…
jen popel z doteků řas .
Zastav se , stůj! Já jsem osud tvůj, ..i když věříš v jeden malý kříž.
Zastav se , stůj ! Jsi židle , já stůl, … někdo mezi náma staví zlatou mříž.
Nesmířím se s tím,
a zpátky nevrátím
nic z toho co z nás dělá možný pár.
Chyť pro mě do sítí
hvězdy, co nesvítí
jsem přece sen, co se k ránu Ti zdál.
Stojí za to chtít
od sebe trochu víc
než pár němejch kouzel.
Z vyslovených vět
už není cesty zpět
po sté a naposled, vím že neodešel!…
Zastav se , stůj! Já jsem osud tvůj, ..i když věříš v jeden malý kříž.
Zastav se , stůj ! Jsi židle , já stůl, … někdo mezi náma staví zlatou mříž.
Nesmířím se s tím,
a zpátky nevrátím
nic z toho co z nás dělá možný pár.
Chyť pro mě do sítí
hvězdy, co nesvítí
Nezhasínej svět kolem nás…
Bez tebe je ze mě jen půlměsíc…,
jen popel z doteků řas
Zahalená do tmy ti zkouším psát,
slova do vět neposkládám.
Být si jistá, že mě máš vážně rád…
zatím vítr v dlaních mám.
Zastav se , stůj! Já jsem osud tvůj, ..i když věříš v jeden malý kříž.
Zastav se , stůj ! Jsi židle , já stůl, … někdo mezi náma staví zlatou mříž.
Nesmířím se s tím,
a zpátky nevrátím
nic z toho co z nás dělá možný pár.
Chyť pro mě do sítí
hvězdy, co nesvítí
jsem přece sen, co se k ránu ti zdál.
Neusínej, ještě mi máš co říct,
nezhasínej svět kolem nás…
Bez tebe je ze mě jen půlměsíc…
jen popel z doteků řas .
Zastav se , stůj! Já jsem osud tvůj, ..i když věříš v jeden malý kříž.
Zastav se , stůj ! Jsi židle , já stůl, … někdo mezi náma staví zlatou mříž.
Nesmířím se s tím,
a zpátky nevrátím
nic z toho co z nás dělá možný pár.
Chyť pro mě do sítí
hvězdy, co nesvítí
jsem přece sen, co se k ránu Ti zdál.
Stojí za to chtít
od sebe trochu víc
než pár němejch kouzel.
Z vyslovených vět
už není cesty zpět
po sté a naposled, vím že neodešel!…
Zastav se , stůj! Já jsem osud tvůj, ..i když věříš v jeden malý kříž.
Zastav se , stůj ! Jsi židle , já stůl, … někdo mezi náma staví zlatou mříž.
Nesmířím se s tím,
a zpátky nevrátím
nic z toho co z nás dělá možný pár.
Chyť pro mě do sítí
hvězdy, co nesvítí
jsem přece sen, co se k ránu ti zdál.
---------------------------------------------------------------------------------------------
---------------------------------------------------------------------------------------------
SOULAD SMYSLŮ
| Vidím… Slyším… Cítím… Dýchám… Dotýkám… 1. Probouzí mne den, slzy za oknem. Cítím špatný den, táta křičí: "Jdem!" A mé triko oblíbený dneska jinou barvu má, čisté objetí už dávno nevnímám! Sama vím, to dobře znám! Každou radou pohrdám! Ted' mám strach se bát, na písku stavím hrad. Vyhledávám cestu zlou! Koukám dál, křičím STOP! Vidím, slyším, citím, dýchám, dotýkám soulad smyslů mám, to štěstí znám! 2. Vznáším ke dnu svět a pod kůží jed. Trny růží spal, koukej zahnat černý mrak. Věci nejsou černobílý jak se možná často zdá, Šedej dav zůstal stát a já teď běžím dál! Sama vím, to dobře znám! Každou radou pohrdám! Ted' mám strach se bát, na písku stavím hrad. Vyhledávám cestu zlou! Koukám dál, křičím STOP! Vidím, slyším, citím, dýchám, dotýkám soulad smyslů mám, to štěstí znám! Vidím… Slyším… Cítím… Dýchám… Dotýkám… Sama vím, to dobře znám! Každou radou pohrdám! Ted' mám strach se bát, na písku stavím hrad. Vyhledávám cestu zlou! Koukám dál, křičím STOP! Vidím, slyším, citím, dýchám, dotýkám soulad smyslů mám, to štěstí znám! |
Vidím…
Slyším…
Cítím…
Dýchám…
Dotýkám…
1. Probouzí mne den,
slzy za oknem.
Cítím špatný den,
táta křičí: "Jdem!"
A mé triko oblíbený dneska jinou barvu má,
čisté objetí už dávno nevnímám!
Sama vím, to dobře znám!
Každou radou pohrdám!
Ted' mám strach se bát, na písku stavím hrad.
Vyhledávám cestu zlou!
Koukám dál, křičím STOP!
Vidím, slyším, citím, dýchám, dotýkám
soulad smyslů mám, to štěstí znám!
2. Vznáším ke dnu svět
a pod kůží jed.
Trny růží spal,
koukej zahnat černý mrak.
Věci nejsou černobílý jak se možná často zdá,
Šedej dav zůstal stát a já teď běžím dál!
Sama vím, to dobře znám!
Každou radou pohrdám!
Ted' mám strach se bát, na písku stavím hrad.
Vyhledávám cestu zlou!
Koukám dál, křičím STOP!
Vidím, slyším, citím, dýchám, dotýkám
soulad smyslů mám, to štěstí znám!
Vidím…
Slyším…
Cítím…
Dýchám…
Dotýkám…
Sama vím, to dobře znám!
Každou radou pohrdám!
Ted' mám strach se bát, na písku stavím hrad.
Vyhledávám cestu zlou!
Koukám dál, křičím STOP!
Vidím, slyším, citím, dýchám, dotýkám
soulad smyslů mám, to štěstí znám!
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
| Poslední pohled a řeka slov se spouští, Plyne hned kolem však oči neustoupí. Nezná její barvy, jen rám a strhnout zkouší, Prozkoumat obsah se vážně nepokouší. Ten obraz věty nepostrádá, jen každý slyší co by rád. Obrazová víla, vlastní duši skrývá nedává znát jak moc je těžký pád. Pod tou hebkou kůží, zajímavou chůzí, Nepoznáš, čí je vlastně ideál.. znát víc než rám - obrazová víla- Znát víc než rám - vlastní duši skrývá- znát víc než rám - obrazová víla- Znát víc než rám - vlastní duši skrývá- Poslední pohled, a válka slov se spouští, Řádí tu kolem avšak oči neustoupí. Nezná její barvy, jen rám, bojovat zkouší, Prozkoumat obsah se vážně nepokouší. Ten obraz věty nepostrádá, jen každý slyší co by rád. Obrazová víla, vlastní duši skrývá nedává znát jak moc je těžký pád. Pod tou hebkou kůží, zajímavou chůzí, Nepoznáš, čí je vlastně ideál.. znát víc než rám - obrazová víla- Znát víc než rám - vlastní duši skrývá- znát víc než rám - obrazová víla- Znát víc než rám - vlastní duši skrývá- Skrývá… | To nejsem já! Škrtí, bolí, mučí, trestá.... ..představa! že znáš mě z řeky slov! Zůstávám stejná jako před pohledem, Umírá víra, že mě poznáš rááád!!! Obrazová víla …. Že mě poznáš rád… Vlastní duši skrývá… Obrazová víla, vlastní duši skrývá nedává znát jak moc je těžký pád. Pod tou hebkou kůží, zajímavou chůzí, Nepoznáš, čí je vlastně ideál.. znát víc než rám - obrazová víla- Znát víc než rám - vlastní duši skrývá- znát víc než rám - obrazová víla- Znát víc než rám - vlastní duši skrývá- Skrývá… Obrazová víla Znát víc než rám - vlastní duši skrývá- znát víc než rám - obrazová víla- Znát víc než rám - vlastní duši skrývá- Skrývá… |
SAMOTA ANDĚLA
Prožít se mnou chvíli smíš
Doufám, že však pochopíš
Chceš li být jen trochu blíž
víš ty víš, co musíš říct
Víš, co s holkou dělá tvá samota anděla
Ref:
Můžeš cítit zlost
a budoucnost
společnou dál si jenom přát
Běž ode mě,
né dojemně!
Můžeš mi lhát, že máš mě rád..
Smím být jen sen,
než přijde den
a slunce záře dívku spící a snící místo tebe pohladí
Modlitba už proznívá
starou půdou kostela
socha s křídly vzpomíná
dotek času nevnímá
Víš, co s holkou dělá tvá samota anděla
Ref:
Můžeš cítit zlost
a budoucnost
společnou dál si jenom přát
Běž ode mě,
né dojemně!
Můžeš mi lhát, že máš mě rád..
Smím být jen sen,
než přijde den
a slunce záře dívku spící a snící místo tebe pohladí
Víš, co s holkou dělá tvá samota anděla
Ref:
Můžeš cítit zlost
a budoucnost
společnou dál si jenom přát
Běž ode mě,
né dojemně!
Můžeš mi lhát, že máš mě rád..
Smím být jen sen,
než přijde den
a slunce záře dívku spící a snící místo tebe pohladí
Ach ta tvá samota anděla….
-----------------------------------------------------------------------------------------------
Doufám, že však pochopíš
Chceš li být jen trochu blíž
víš ty víš, co musíš říct
Víš, co s holkou dělá tvá samota anděla
Ref:
Můžeš cítit zlost
a budoucnost
společnou dál si jenom přát
Běž ode mě,
né dojemně!
Můžeš mi lhát, že máš mě rád..
Smím být jen sen,
než přijde den
a slunce záře dívku spící a snící místo tebe pohladí
Modlitba už proznívá
starou půdou kostela
socha s křídly vzpomíná
dotek času nevnímá
Víš, co s holkou dělá tvá samota anděla
Ref:
Můžeš cítit zlost
a budoucnost
společnou dál si jenom přát
Běž ode mě,
né dojemně!
Můžeš mi lhát, že máš mě rád..
Smím být jen sen,
než přijde den
a slunce záře dívku spící a snící místo tebe pohladí
Víš, co s holkou dělá tvá samota anděla
Ref:
Můžeš cítit zlost
a budoucnost
společnou dál si jenom přát
Běž ode mě,
né dojemně!
Můžeš mi lhát, že máš mě rád..
Smím být jen sen,
než přijde den
a slunce záře dívku spící a snící místo tebe pohladí
Ach ta tvá samota anděla….
-----------------------------------------------------------------------------------------------
BŘEHY VE TMÁCH
| Poslední pohled a řeka slov se spouští, Plyne hned kolem však oči neustoupí. Nezná její barvy, jen rám a strhnout zkouší, Prozkoumat obsah se vážně nepokouší. Ten obraz věty nepostrádá, jen každý slyší co by rád. Obrazová víla, vlastní duši skrývá nedává znát jak moc je těžký pád. Pod tou hebkou kůží, zajímavou chůzí, Nepoznáš, čí je vlastně ideál.. znát víc než rám - obrazová víla- Znát víc než rám - vlastní duši skrývá- znát víc než rám - obrazová víla- Znát víc než rám - vlastní duši skrývá- Poslední pohled, a válka slov se spouští, Řádí tu kolem avšak oči neustoupí. Nezná její barvy, jen rám, bojovat zkouší, Prozkoumat obsah se vážně nepokouší. Ten obraz věty nepostrádá, jen každý slyší co by rád. Obrazová víla, vlastní duši skrývá nedává znát jak moc je těžký pád. Pod tou hebkou kůží, zajímavou chůzí, Nepoznáš, čí je vlastně ideál.. znát víc než rám - obrazová víla- Znát víc než rám - vlastní duši skrývá- znát víc než rám - obrazová víla- Znát víc než rám - vlastní duši skrývá- Skrývá… | To nejsem já! Škrtí, bolí, mučí, trestá.... ..představa! že znáš mě z řeky slov! Zůstávám stejná jako před pohledem, Umírá víra, že mě poznáš rááád!!! Obrazová víla …. Že mě poznáš rád… Vlastní duši skrývá… Obrazová víla, vlastní duši skrývá nedává znát jak moc je těžký pád. Pod tou hebkou kůží, zajímavou chůzí, Nepoznáš, čí je vlastně ideál.. znát víc než rám - obrazová víla- Znát víc než rám - vlastní duši skrývá- znát víc než rám - obrazová víla- Znát víc než rám - vlastní duši skrývá- Skrývá… Obrazová víla Znát víc než rám - vlastní duši skrývá- znát víc než rám - obrazová víla- Znát víc než rám - vlastní duši skrývá- |
| Poslední pohled a řeka slov se spouští, Plyne hned kolem však oči neustoupí. Nezná její barvy, jen rám a strhnout zkouší, Prozkoumat obsah se vážně nepokouší. Ten obraz věty nepostrádá, jen každý slyší co by rád. Obrazová víla, vlastní duši skrývá nedává znát jak moc je těžký pád. Pod tou hebkou kůží, zajímavou chůzí, Nepoznáš, čí je vlastně ideál.. znát víc než rám - obrazová víla- Znát víc než rám - vlastní duši skrývá- znát víc než rám - obrazová víla- Znát víc než rám - vlastní duši skrývá- Poslední pohled, a válka slov se spouští, Řádí tu kolem avšak oči neustoupí. Nezná její barvy, jen rám, bojovat zkouší, Prozkoumat obsah se vážně nepokouší. Ten obraz věty nepostrádá, jen každý slyší co by rád. Obrazová víla, vlastní duši skrývá nedává znát jak moc je těžký pád. Pod tou hebkou kůží, zajímavou chůzí, Nepoznáš, čí je vlastně ideál.. znát víc než rám - obrazová víla- Znát víc než rám - vlastní duši skrývá- znát víc než rám - obrazová víla- Znát víc než rám - vlastní duši skrývá- Skrývá… | To nejsem já! Škrtí, bolí, mučí, trestá.... ..představa! že znáš mě z řeky slov! Zůstávám stejná jako před pohledem, Umírá víra, že mě poznáš rááád!!! Obrazová víla …. Že mě poznáš rád… Vlastní duši skrývá… Obrazová víla, vlastní duši skrývá nedává znát jak moc je těžký pád. Pod tou hebkou kůží, zajímavou chůzí, Nepoznáš, čí je vlastně ideál.. znát víc než rám - obrazová víla- Znát víc než rám - vlastní duši skrývá- znát víc než rám - obrazová víla- Znát víc než rám - vlastní duši skrývá- Skrývá… Obrazová víla Znát víc než rám - vlastní duši skrývá- znát víc než rám - obrazová víla- Znát víc než rám - vlastní duši skrývá- |
Chci spát
Denně tvůj hlas slýchám v ozvěnách
Chci spát
Duše má se rouhá zkroušená
Plášť a pár tvých šátků, knížka dočtená
Ptám se, jak se jen s tou ztrátou smířit mám?
Ve vlnách řvát
A maják couvá
Břehy jsou v tmách
Pryč tě mám
Víckrát nepřejdeš práh!
Spát
Jako zámek v růžích hýčkán tmou
Chci spát
Mezi stíny záře - má tvář tvou
Dál noc, jako chůva vlídná, loďkou kolébá
Ptám se, vejdeš se svítáním, pravdu znám!
Ve vlnách řvát
A maják couvá
Břehy jsou v tmách
Pryč tě mám
Víckrát nepřejdeš práh
Ať noc skončí, můra čirá
Na okně dech můj vítr stírá
Kde slábne pláč, tam je víra
Proč to vzdát, né, já se vzpírám
Ve vlnách řvát
A maják couvá
Břehy jsou v tmách
Ve vlnách řvát
A maják couvá
Břehy jsou v tmách
Pryč tě mám
Víckrát nepřejdeš práh
Mám vstát
Mezi stíny záře
.Má tvou tváář.
Denně tvůj hlas slýchám v ozvěnách
Chci spát
Duše má se rouhá zkroušená
Plášť a pár tvých šátků, knížka dočtená
Ptám se, jak se jen s tou ztrátou smířit mám?
Ve vlnách řvát
A maják couvá
Břehy jsou v tmách
Pryč tě mám
Víckrát nepřejdeš práh!
Spát
Jako zámek v růžích hýčkán tmou
Chci spát
Mezi stíny záře - má tvář tvou
Dál noc, jako chůva vlídná, loďkou kolébá
Ptám se, vejdeš se svítáním, pravdu znám!
Ve vlnách řvát
A maják couvá
Břehy jsou v tmách
Pryč tě mám
Víckrát nepřejdeš práh
Ať noc skončí, můra čirá
Na okně dech můj vítr stírá
Kde slábne pláč, tam je víra
Proč to vzdát, né, já se vzpírám
Ve vlnách řvát
A maják couvá
Břehy jsou v tmách
Ve vlnách řvát
A maják couvá
Břehy jsou v tmách
Pryč tě mám
Víckrát nepřejdeš práh
Mám vstát
Mezi stíny záře
.Má tvou tváář.
--------------------------------------------------------------------------------------------
| 1. Začít znova? Prozkoumat zvláštní svět? Snášet slova, číst je jen v myšlenkách? Sedím sama, sny bdím v představách Tolik přání bych chtěla splnit tam všem mám je vyslovit? Nechci být pro smích jen, příběh dlouhý, smutně neskončí... 2. Noc se blíží, víčka se zavírám. Sny se plíží, otázky otvírám, Po čem touží? Zda se bouří? Umí počítat, mají na sladké chuť? Znají Shakespeara? Mně to zajímá.. Hlad a špína -odpověd' jediná! REF: Déšť smyje to zlé, a pamet' čistá, rozzáří ten úsměv na který čekám. Pláč, v dáli se ztrácí, oči mi řeknou : Thank You… | 3. Chci je poznat, pohladit, říct Ahoj! s černou kůží porovnat bílou svou, Poznat krásu, jiné planety... Každý z nás tuší, viděl to v novinách. Na portrétech nemoc s bídou se střídá.. sejde s očí, sejde z mysli... REF: Déšť smyje vše (to) zlé, a pamet' čistá, rozzáří ten úsměv na který čekám. Pláč, v dáli se ztrácí, oči mi řeknou: Thank You… Bridge: Mám v nás víru! Doufám ve změnu.. Běž za svým cílem a budeš rád! Mám v nás víru! Doufám ve změnu.. Běž za svým cílem a budeš rád! REF: Déšť smyje to zlé, a pamet' čistá, rozzáří ten úsměv na který čekám. Pláč, v dáli se ztrácí, oči mi řeknou: Thank You… Déšť smyje to zlé Oči mi řeknou: Thank You… |
| 1. Začít znova? Prozkoumat zvláštní svět? Snášet slova, číst je jen v myšlenkách? Sedím sama, sny bdím v představách Tolik přání bych chtěla splnit tam všem mám je vyslovit? Nechci být pro smích jen, příběh dlouhý, smutně neskončí... 2. Noc se blíží, víčka se zavírám. Sny se plíží, otázky otvírám, Po čem touží? Zda se bouří? Umí počítat, mají na sladké chuť? Znají Shakespeara? Mně to zajímá.. Hlad a špína -odpověd' jediná! REF: Déšť smyje to zlé, a pamet' čistá, rozzáří ten úsměv na který čekám. Pláč, v dáli se ztrácí, oči mi řeknou : Thank You… | 3. Chci je poznat, pohladit, říct Ahoj! s černou kůží porovnat bílou svou, Poznat krásu, jiné planety... Každý z nás tuší, viděl to v novinách. Na portrétech nemoc s bídou se střídá.. sejde s očí, sejde z mysli... REF: Déšť smyje vše (to) zlé, a pamet' čistá, rozzáří ten úsměv na který čekám. Pláč, v dáli se ztrácí, oči mi řeknou: Thank You… Bridge: Mám v nás víru! Doufám ve změnu.. Běž za svým cílem a budeš rád! Mám v nás víru! Doufám ve změnu.. Běž za svým cílem a budeš rád! REF: Déšť smyje to zlé, a pamet' čistá, rozzáří ten úsměv na který čekám. Pláč, v dáli se ztrácí, oči mi řeknou: Thank You… Déšť smyje to zlé Oči mi řeknou: Thank You… |
| 1. Začít znova? Prozkoumat zvláštní svět? Snášet slova, číst je jen v myšlenkách? Sedím sama, sny bdím v představách Tolik přání bych chtěla splnit tam všem mám je vyslovit? Nechci být pro smích jen, příběh dlouhý, smutně neskončí... 2. Noc se blíží, víčka se zavírám. Sny se plíží, otázky otvírám, Po čem touží? Zda se bouří? Umí počítat, mají na sladké chuť? Znají Shakespeara? Mně to zajímá.. Hlad a špína -odpověd' jediná! REF: Déšť smyje to zlé, a pamet' čistá, rozzáří ten úsměv na který čekám. Pláč, v dáli se ztrácí, oči mi řeknou : Thank You… | 3. Chci je poznat, pohladit, říct Ahoj! s černou kůží porovnat bílou svou, Poznat krásu, jiné planety... Každý z nás tuší, viděl to v novinách. Na portrétech nemoc s bídou se střídá.. sejde s očí, sejde z mysli... REF: Déšť smyje vše (to) zlé, a pamet' čistá, rozzáří ten úsměv na který čekám. Pláč, v dáli se ztrácí, oči mi řeknou: Thank You… Bridge: Mám v nás víru! Doufám ve změnu.. Běž za svým cílem a budeš rád! Mám v nás víru! Doufám ve změnu.. Běž za svým cílem a budeš rád! REF: Déšť smyje to zlé, a pamet' čistá, rozzáří ten úsměv na který čekám. Pláč, v dáli se ztrácí, oči mi řeknou: Thank You… Déšť smyje to zlé Oči mi řeknou: Thank You… |







